Moje šílená ,vánoční brigáda

Budu se stěhovat.

Zase:-)

Našla jsem moc hezký byt, jiný než jsme dosud mívali, panelák, teploučko, bezvadná koupelna, myčka a výtah.:-)

Konečně žádné nákupy do schodů:-)

Ten musim mít....říkám si...a já když si umanu....vždycky to dostanu...

jeden ze základncíh rysů Lva:-)

Práci už mám,ale nestačim vydelat tolik penez..nájem, kauce ,realitka...děsný.

Závity v mozku se vaří....

Inzerce.....áááááááá je to tady.

Hledáme prodejce na historické trhy v zahraničí.

Volám a domlouvám..schuzka zitra odpoledne.

Vytáčím v zápětí jiné číslo.

Dalibore...máš práci? Ok přijd zítra ke mně domu, něco mám.

Jestli chci jet..jedině ním.

Začínám se těšit.

Všichni okolo si myslí, že sem se pomátla.

Další den se pán dostavil:-)

70 letý dědouš...extravagantně oblečen ..typický malíř či výtvarník a duchem tak na 20:-)

Okamžitá tykačka a oakmžitě nás nabral do své skoro „světské“ rodiny.

Domluva byla rychlá....byla středa a já měla v pátek odjet na víkend.

Nejdřive s ním....abych se zaučila a potom připadně s Daliborem.

Řekla jsem mu o prachách ,co jsem potřebovala na nový byt....okamžitě mi nabidl peníze dopředu a ještě i trochu navíc na stěhování.

Paráda.

V pátek sem odjela, a byla zvědavá co se bude dít.

Auto starý -snad vic než ten děda...vevnitř binec jak v tanku a děda si zpival a pobrukoval.

Růžové tričko, odrbané džíny a čepici na hlavě....

ty vole....kde sem se to octla?:-)

No nic....dojeli jsme do Rakouska a že budem stavět stánek.

Starý, dřevěný..miliony šroubu a matiček, které mu padaly do trávy a my je hodinu hledaly....

děda spiš komandoval než dělal a já ...drobná žena:-) vrtala, šroubavala a stavěla stánek...

po něm i kolotoč....historický, dřevěný a těžký jak kráva......kovová konstrukce...no paráda....

děda kouřil a dirigival.Byla půlnoc, když sem měla hotovo.

Zatáhly sme plachtu a šli sme k ohni..byla sem napůl omrzlá.

Stály tam další stánkaři, němci, jedly pizzu a pili pivo.

Hned nám nebídly a započala konverzace.

Děda ani já ani slovo německy:)oni ani slovo česky.....

děda to měl vymakaný....když nevěděl a nerozumněl....vždycky otočil hlavu k nebi , říkal Schön a rozhazoval rukama....mě tam balil nějaký Kurt ,ale děda nade mnou držel stráž a jakmile to zjistil, ihned jsme se odporoučeli do auta:-)

Starý auto, všude bordel a zadní sedačky na spaní.....zima jak v prdeli....okýnko netěsnilo .

Děda měl peřinu..ten už to znal..já měla spacák a byla mi zima.

Chvíli jsme kecali a pak začal chrápat.

Ježiši to nedám.....

Nic..hledám čepici...narazim si ji na uši a zabalim se do spacáku i s hlavou.

Za hodinu mě rotřásla parádni kosa.....děda se vzbudil a pojd ke mně pod peřinu,bude ti teplejc.

Né, děkuji ..to je dooobbbrrrýýýý...drkotám zubama....

nebud blbá a vlez si pod peřinu.....

Jenže to mě děda nezná.....radši zmrznu, než abych si lehla k němu bože......

Když viděl, že se mnou nehne....otočil se na bok, provokativně se ještě vic zachumlal, řekl..to je tepličko a spal dál.....

Nějak sem to přežila a ráno i venku bylo tepleji:-)

uavřila sem si polivku na bombě nalila do hrničku a těšila se na horký hlt.

Už už přikládám hrniček k puse, když vidim, že mi na ni zírá slintajici děda.

Chceš taky? A doufám, že řekne..né děkuju.....

Dal bych si....děkuju a už má hrnek v tlapě a srká.

Hmmmm... je dobrá.....hrnek mi vrátil, když byl skoro poloprázdný,ale já po něm stejně už nechtěla.

Výborně.

Vzala sem si jednu polivku na den abych neutrácela a ted budu celý den hlady.Super....

Nicméně prachy na byt máš..tak drž hubu...říkala sem si.To vydržíš.

Celý den jsme prodávali..já stála na střelnici jak debil a říkala větu z taháku...“šísn bite a cvaj euro“:-))))bože...styděla sem se.....a dědek vedle mě volal..“karusel“..no hotovo dvacet.

Nicméně sem ty dva dny a noci přežila a byla na cestě domů.

Po cestě mi nabidl ještě 10 dní a přidal další peníze...

řikám už ne...já musim do práce ..měla jsem tu stavbu.....Přemlouval a prosil a nakonec mi slibil, že pojedu s Dalikem...tak sem zaváhala....

Plácly sme si nakonec......já jela domu v nedeli a ve čtvrtek jsem zase měla odjet na těch 10 dní.

Děti tentokrát nadšení nebyly.....nikdy jsme bez nich tak dlouho nebyla...co když mě ředitel nepustí......Janička bude mít narozeniny.....nemám hlídání......bylo toho dost co bylo třeba vyřešit.

Nakonec jsme to zvládly a nějak se domluvily.

Navařila sem jim na každý den a dala do mrazáku, hlídání sehnala...Janičce slíbila oslavu hned jak se vrátím a ještě jim slíbila koncert na Lucku Bílou.

Sbalila sem bágl, tentokrát vzala i peřinu a vydala se na cestu s taškou zavařovaček s jídlem pro mě a Dalika.

Sedám si do auta a julek mi vypráví maličkou změnu.

Co prosim?

Že jedu jinam a s někým jiným?To nemuže být pravda.....v tom případku nejedu.Cítila sem to docela jako podraz.

Nakonec sem to vyhádala na 4 dny v essenu a zbytek dalibor.Aspon tak no.

Cestou jsme měli naložit onoho Vaška, který měl být se mnou.Dopředu sem ho nesnášela, byť za to nemohl.

Jsme na místě....crrrrrrrrrr a z okna se vykloní.....bože...to snad ne.......Vašek......komparzista ze filmu, kde sem ho měla na starost....vašek...kterej rád flirtoval....hlavně však se mnou a jeho přítelka mě očima vraždila každý den......ježiši.....

dívám se na boty a dělám že nevidim.

Ahoj Hanka....poslovensky hovorí …..ona přítelkyně.Šla ho vyprovodit.

Čáu...řikám bez zájmu......na Vaška jen....kde se ty tady bereš.....a ahoj a volaj mi milačik a zavři dveře a pryč.

Otočím se na předním sedadle a vašek se usmívá.

Ty vole.....to bude zas průser.....ta mě zabije.....řikám Vaškovi.

Ten se jen směje...evidetně má radost, že jede se mnou.

Musím přiznat ,že jsem mu to tam pěkně znepříjemnila.

Jidlo sem mu nedala, neustála jsme opakovala, že sem měla jit jinam a chci být jinde.....

byla sem fakt protivná.Nakone jsme se chytli a měli tichou domácnost....zapomněla sem říct, že jsme měli ubytování v hotelu, v jednom pokoji a v manželských postelích.Bomba...to by mě ve snu nenapadlo že se octnu v německu ,v hotelu v posteli s ním.

I to jsem ale přežila.Vše jsme si vysvětlili a nakonec i docela dobře pokecali.

Ale když pro mě přijel Robin...naše spojka......těšila jsem se pryč.

Dalibor v karavanu a já se tam ženu z teplého hotýlku.

No nejsem magor?

Jeli jsme tam skoro dalších 10 hodin....jelo se špatně a navíc mě Robin omylem polil naftou.Smrděla sem jak tchoř a docela mě bolela hlava.Nebylo kde to vyprat a já jiné kalhoty neměla.

V pul 4 jsme dorazili na parkovišti a hledali karavan.

Našli jsme ho hned.....

český karavan mezi německými:-) se nedal přehlédnout.Ostuda.

Klepi klep.......To jsme my....budíme dalibora.

Ten vylez v šíleném oděvu a zíral.

Nečekal už že přijedu.

Robin se rozloučil a jel zase dál.

Vstupuju do karavanu, těším se až si vybalim a než stačim hlesnout...řítím se k zemi......ježiš..co to je?.....a o tón výš.......to jsou odpadky???????????????????????.Dalibor, debil se směje:-).

Ok...beru to s nadhledem.....rozsvit světlo a já to uklidim.

Ted: jsou tři hodiny ráno.....

Ano ted!!!!!!!

Humor ho přešel.

Tak rozsvit......nemám daleko k hysterii....

Tady světlo není. Slyším v tý tmě.

Chvíli to polykám a pal v klidu říkám...tak zapal svíčku....

A kde bych ji vzal...ptá se bezelstně.

Takže tady není světlo, svička, jak koukám ani topení ..no to je super....

a ještě nesmiš na druhou stranu karavanu....

proč bych nesměla? Skočím mu do řeči....

protože by ses převážila.

Jak převážila?

No já nevím....

Daliku, to nemyslíš vážně , že ne?

A on omluvně říká....no myslím.

Tak dobře...dáme se do toho.....už ani neodporuje.

Vylezu ven a zkoumám kde je problém.

No jistě...tys nepodložil zadní nohy:-)a najednou mám záchvat smíchu.

Proč jsi ten karavan nepodložil? Ptám se.......

Dalibor neví......netušil, že se musí něco podkládat.....muj záchvat se stupnuje....tak radši bydlíš na metru čverečným, než aby ses podíval?...to je celý Dalibor......nepraktický a bezelstný.Sehnaly jsme klíč, nohy jsem podložila,sehnala prodlužku a napojila se na sousední auto.....připevnila halogen a rozsvítila.

A už to lítalo.smetí,. Odpadky, flašky od piva....dalibor kmital a ani nedutal:-)

pak jsme z dřěvené desky udělaly stůl a z madrací sedačky.

Podej mi batoh...velím Daliborovi.....Ani nemluví, jen plní příkazy.....

Vytahuju jídlo, chleba, hrníčky ,cukr, polivky, sušenky, kávičku a nakonec....muj nejlepší trumf......vytahuji ubrus.

Na to už Dalibor povolí a směje se jak blázen.....ty vole...tak to je moc......řiká mi.přesně věděl, proč jsem to udělala.

Máme oba rádi film Svatební cesta do Jiljí, kde Libuška ve vlaku vytahuje, jidlo, vázičku a nakonec i ubrus.

Už doma jsem se těšila, jaká to bude sranda.

No,ale to sem odbočila.

Po chvíli uklidu jsme našly i kamínka.za chvilku tam bylo teplo.Když sem to přijela, bylo uvnitř -15. a do toho já přijela z hotelu......

v jednom šupliku jsme našli i vařič..ohřála sem jatra s rejží a pochutnávali si.

Měla jsem i víno, tak jsme ho svařili ,tročinka hřebičku...i ten sem měla.....a bylo to dokonalý.

Ležím si na madraci, přikrytá peřinou, popijim vino a kouřim cigáro.....totální pohoda.Stálo to za to.

Strávila jsem tam celých 6 dní...zjistila co všechn vydržím....mám nové kámoše a spoustu zážitků.....6 dní bez vody, záchodu parádní zimě....no....těším se domůůůůůůůůůůů.. už strašně moc.........